acetát (acetate) – vlákno z acetátu celulózy
denim – pevná bavlněná látka, tzv. džínovina, původ v USA
hermelín – zimní kožešina lasice hranostaj, zdobila klasické královské pláště
imitace kůže – tkanina, která připomíná pravou kůži
konopí (Cannabis sativa) – vlákno z lýka rostliny konopí
kord – bavlněná látka s hladkým povrchem a žebrovým povrchem (manšestr)
kovové vlákno (metal) – vlákno získané z kovového materiálu
latex – lesklá guma mající různou pružnost a sílu
len (linen) – vlákno získané z lýka rostliny lnu
lurex – vlákno s kovovým leskem
mikrovlákno – jemné, tenké chemické vlákno, které dobře vede teplo, je prodyšné, odvádí vlhkost, použití na výrobu materiálů na sportovní oblečení
mohér, kašmírmohér (cashmere) – srst angorské nebo kašmírské kozy
organza – tvrdá, průsvitná spodní tkanina, působí jako naškrobená
PUR (polyuretan) – vlákno z lineárních makromolekul
samet (velvet) – tkanina s hustým krátkým vláknem, vhodná pro slavnostní příležitosti
satén – látka z bavlny nebo umělých vláken s lesklým povrchem
streč – látka, která je díky elastickým vláknům pružná
šifon – lehká průhledná látka z hedvábí nebo umělého vlákna
tencel - unikátní tkanina z celulózových vláken, přirozeně chladí, potlačuje růst bakterií, absorbuje dvakrát více vlhkosti než bavlna, neobsahuje chemické látky, struktura látky se vyznačuje především jemností
tesar (tussah) – plané hedvábí
tvíd – měkká vlněná látka s barevnými uzlíky, vznikl v Anglii
velur – vlněná tkanina s krátkým stříhaným vlasem
žerzej – univerzální název pro pleteniny
žinylka – měkká příze připomínající samet
Cotton, Algodon = Bavlna = jemná bílá substance sestávající z vláken získávaných ze semen rostlin, které patří k rodu Gossypium (bavlník).
Klasifikace (třídění) bavlny
Bavlna se lisuje ve vyzrňovacích stanicích do balíků (ø cca 200 kg). Z každého balíků se zde odebírají 2 vzorky (2 x cca 120 g), které se manuálně testují a porovnávají s úředními standardy (vzory). Podle výsledku testu se každý balík zařazuje do určité jakostní třídy. Z balíků s vlastnostmi v určitém rozsahu hodnocení se tvoří partie (lot, batch). Vzorky se testují většinou ve státních zkušebnách, jen menší část světové sklizně bavlny testují soukromí klasifikátoři (Brazílie, Austrálie). Pro rozlišení úrovně kvality vlákna používá (na začátku 21. století) každá větší pěstitelská země své zvláštní klasifikační systémy, méně významné regiony se většinou řídí americkými standardy
Polyester = Polyesterová vlákna (mezinárodní zkratka PES) jsou syntetické výrobky ze skupiny, ke které patří textilní vlákna z polyetylentereftalátu (PET), z polybutylentereftalátu (PBT) a z polytrimetylentereftalátu (PTT). Označením polyesterová vlákna jsou zpravidla míněny výrobky z PET, ze kterých velká většina vláken pochází.
Nylon = Nylon je označení pro skupinu syntetických polymerů, termoplastů. Základní řetězec těchto polymerů je tvořen peptidickými vazbami, proto jsou také často označovány jako polyamidy. Nylon je první syntetický polymer a první syntetické vlákno, které bylo vyrobeno přímo z uhlí, vody a vzduchu, a které mělo komerční úspěch.
Protože označení nylon není chráněné, používají je výrobci v obchodním styku nejen pro původní skupinu polyamidů 6.6, ale pro všechny druhy polyamidových vláken.
Konkurenční textilní vlákna
S výrobou evropského a asijského „nylonu“ se začalo o 5-10 let později, sice pod jiným označením a většinou z jiné výchozí sloučeniny než DuPontův polyamid. Například německý perlon (1943) nebo český silon (1947) a nejméně deset dalších jsou vyrobeny z kaprolaktamu jako polyamid 6 na rozdíl od nylonu (polyamid 66 z AH soli)
Viskóza , rayon, umělé hedvábí = Všechny tři názvy - viskóza, rayon, umělé hedvábí - označují prakticky tentýž materiál. Viskóza je označení obvyklé v našich krajích, anglosaské země znají spíše rayon a není vůbec neobvyklé také jednoduché pojmenování "umělé hedvábí". V každém případě se jedná o PŘÍRODNÍ MATERIÁL, který má vlastnosti podobné hedvábí, nicméně jeho údržba je mnohem snazší, lze prát v pračce, nemusí se žehlit a je také mnohem přátelštější k našim peněženkám.
Co je to viskóza?
Viskóza je přírodní celulózové vlákno, které se vyrábí podobně jako umělá vlákna (protlačováním tekuté hmoty tryskami), alezákladní surovina je čistě přírodní - je jí celulózová hmota získaná ze dřeva nebo z bavlny. Viskózu známe již od 19. století, kdy se začala používat jako náhražka drahého hedvábí, kde jinde než ve Francii, odtud pochází i obvyklý název "umělé hedvábí"
Rayon se objevuje v textilním průmyslu jak v tkané, tak úpletové podobě. U prádla a domácího oblečení se setkáváme povícero s úplety. Viskóza či rayon je ideálním materiálem pro noční a domácí oblečení.
Vlastnosti "umělého hedvábí"
Oblečení a prádlo z viskózy (rayonu, umělého hedvábí) je velice příjemné na nošení, je měkké, savé, splývavé a chladivé. Viskóza tolik nežmolkuje, netvoří se v ní statická elektřina, nechytá tedy smítka. Uchovává si tedy ty lepší vlastnosti pravého hedvábí, ale je nesrovnatelně jednodušší na údržbu, a samozřejmě také levnější než pravé hedvábí.
Ramie = materiál získaný z celulózy čínské kopřivy, rychleschnoucí, pevnější než bavlna, vysoce odolný vůči oděru
Elastan = Elastan je syntetické vlákno. Jedná se o vysoce pružné polyuretanové vlákno.
Charakteristickým znakem elastanových vláken je jejich vysoká pružnost. Vlákna jsou schopná se bez porušení protáhnout na 3-7násobek své původní délky. Po uvolnění působící síly se vrací zpět na svou původní délku. Elastanová vlákna jsou velmi jemná a vždy se používají v kombinaci s dalšími vlákny. U materiálů, které obsahují elastanová vlákna, uživatelé ocení hlavně větší pružnost materiálu, jeho schopnost dlouhodobě si udržet svůj tvar a výrazně snížený sklon k mačkavosti. Zároveň se však přidáním malého množství elastanu nezmění vlastnosti základního materiálu. Elastanové vlákno je odolné vůči mořské vodě a působení světla.
Lycra = je obchodní název pro elastan vyráběný od roku 2004 firmou Invista (zavedený v roce 1958 firmou DuPont). Vlákno obsahuje více než 85 % polyuretanu, jeho elastičnost spočívá v chemickém spojení tuhého urethanu s amorfním segmentem z polyesteru. Vyrábí se jako multifilament, jednotlivá elementární vlákna jsou slepena dohromady.
Roztažnost vláken dosahuje až osminásobek délky, tažná pevnost 12 cN/tex. Pevnost v oděru je velmi nízká, proto se povrch přízí z lycry pro většinu výrobků musí chránit kombinací (ovíjením, opřádáním apod.) s přízemi z odolných materiálů.
Vedle lycry jsou na trhu např. Spandex, Dorlastan a jiná elastická vlákna, která se navzájem jen nepatrně liší v užitných vlastnostech. Podíl lycry na celkové výrobě (v roce 2009 to bylo 330 000 tun) není veřejně známý.
Spandex = je obchodní název pro elastan
Acrylic = akrylová příze
Příze = Příze je délková textilie z jednoho nebo více vláken.
Podle původu lze textilní vlákna rozdělit na
rostlinná (bavlna, len, juta, konopí, sisal aj.)
živočišná (vlna, přírodní hedvábí, angora, velbloudí srst aj.)
umělá
z přírodních polymerů (např.: viskóza, acetát)
syntetické polymery (nejznámější: polyester, polyakryl, polyamid)
Od suroviny, z níž je příze zcela nebo převážně vyrobena, se obvykle odvozuje pojmenování: vlněné, polyesterové, acetátové, skleněné atd.
Polyamid = je syntetické vlákno.
Polyamidová vlákna se vyznačují vysokou pevností a odolností v oděru. U těchto materiálů oceníte jejich malou nasákavost a schopnost rychle usychat, což přispívá k pocitům sucha při nošení. Velmi jemné polyamidové vlákno je často používáno jako náhrada přírodního hedvábí. Úplety mají velmi jemný a hladký omak. Vynikající vlastnosti vlákna propůjčují materiálu brilantní barvy s dobrou stálostí. Díky malé absorpci vlhkosti materiál dobře odvádí pot a proto je často používán pro sportovní a funkční prádlo.
Acetát = Acetátová vlákna (mezinárodní zkratka CA) jsou výrobky z vysoce kvalitní celulózy, často z linters (velmi krátká bavlněná vlákna). Materiál je nejmladší ze skupiny vláken z regenerované celulózy.
Použití
Buďto jako 100% acetát nebo ve směsi s polyamidem nebo polyesterem na dámské svrchní ošacení, podšívky, kravaty.
Obchodní názvy: Rhodia, Dilene, Tricelon aj.
Polyakryl = Polyakrylnitrilová vlákna (mezinárodní zkratka: PAN) jsou umělá textilní vlákna.
Polyakryl má vynikající odolnost proti vlivům světla, povětrnosti a mikroorganizmů.
Pevnost je nižší než u jiných syntetických vláken a tím ale i nižší sklon ke žmolkování (pilling). PAN vlákno je pružné a měkké, velmi vhodné k mísení s vlnou a jako alternativa k vlněným výrobkům.
Použití
Svinovací závěsy z PAN příze, Staplové příze z čistého polyakrylu se velmi často požívají k výrobě strojních i ručních pletenin všeho druhu.bZ tkaného zboží je akryl sotva nahraditelný u levných přikrývek, nábytkových potahů, u imitátů kožešin a u všech textilií vystavených povětrnostním vlivům (markýzy, slunečníky atd)
Angora = Srst angorského králíka dává absolutně nejjemnější vlnu (12–17 µm) o délce 12–75 mm, hladkou a velmi lehkou. Vlákno je na povrchu mastné, proto odpuzuje vlhkost, lehce se elektrostaticky nabíjí a udržuje v sobě teplo. Angorská vlákna se (na rozdíl od ovčí vlny) nemusí před zpracováním na přízi prát. Z čisté angory se vypřádají mykané a ze směsí s merinovou vlnou nebo polyesterem česané příze. Velmi se osvědčily jádrové příze, ve kterých je jádro z polyesterových vláken opředeno angorou, jemnost příze dosahuje až 7 tex.
Příze z angory jsou velmi vhodné zejména k výrobě spodního prádla pro revmatiky, známé je ale také pletené svrchní oblečení.
Alpaka = Lama alpaka je stejně jako lama druh velblouda. V Bolívii a Peru se jich chová asi 350 000 kusů. Srst se stříhá jednou za dva roky, každá stříž dává 3 až 4 kg vlny až v 22 barevných odstínech. Vlákno měří 15 až 26 mikronů, je málo kadeřavé, má velmi měkký omak a hedvábný lesk. Příze se vyrábí např. ze směsi 60% vlny alpaky a ze 40% ovčí vlna. Pletené nebo tkané výrobky se prodávají za dvojnásobnou cenu oproti porovnatelným produktům z čisté merinové vlny. Kvalitou se podobá prachovému peří
Vlna = Ovčí vlna je textilní surovina ze srsti ovce domácí.
Druhy vln
Počátky chovu ovcí sahají podle nálezů v dnešním Turecku a Iráku do období před 11 tisíci lety.
Celkový počet ovcí na zeměkouli v současné době přesahuje 1 miliardu, převážná část se však chová na maso a mléko. Na chovu se podílí: Čína se 171 miliony, Austrálie se 103, patnáctka Evropské unie s 99 a země bývalého Sovětského svazu s 65 miliony.
Plemena ovcí, od kterých se z části odvozují názvy vln, se (v odborné literatuře) rozdělují do 3 nebo 4 skupin:
Merino je velmi jemná vlna (cca 14–25 mikronů), stapl * 50–150 mm, silně zkadeřená, měkká, poměrně málo lesklá. Plemeno bylo vyvinuto ve Španělsku kolem roku 1700, v posledních více než 100 letech však zaujímá Austrálie (spolu s Novým Zélandem) u tohoto druhu dominantní postavení. Australská Saxon Merino dává ročně 3,5–6 kg a Peppin Merino až 18 kg potní vlny. Průměrná výtěžnost (podíl čistého vlákna na celkové stříži) přesahuje 50 %.
Vlákno hrubé vlny asi 300× zvětšené
Cheviot nebo hladké vlny (v češtině také: anglické ovce) mají vlákna o délce 170–400 mm a tloušťce 40–44 µm, mírně zkadeřená, se zvláštním leskem. Průměrný střih přináší 3–7 kg potní vlny, výtěžnost je nižší než 40 %. Naprostá většina těchto ovcí se dnes chová na maso a mléko.
U tzv. nížinných ovcí (Čína, Rusko, střední Evropa) jsou účel chovu, délka a tloušťka vlákna podobné jako u cheviotu.
Kříženecké (crossbred) vlny vznikly křížením různých plemen a v závislosti na regionu, ve kterém se chovají ovce, je vlákno podobnější merinu nebo cheviotu.
Stapl = průměrná délka všech vláken z jednoho vzorku textilních surovin
Merino = Merino je ekonomicky významné plemeno ovce domácí ceněné pro svou jemnou vlnu. Pochází pravděpodobně ze severní Afriky, odkud se ve vrcholném středověku dostalo do Španělska. Od 19. století se rozšířily i do ostatních zemí, v současnosti hlavním producentem merino vlny Austrálie. Jedno zvíře vyprodukuje 2-4 kg vlny ročně, špičkoví jedinci pak až 10 kg.
Vlna
Jednotlivá vlákna jejich vlny jsou velmi tenká, jejich tloušťka se měří v mikrometrech. Podle průměru vlákna dělíme vlnu na:
hrubá - 23–24.5 µm
střední - 19.6–22.9 µm
fine - 18.6–19.5 µm
superfine - 15–18.5 µm
ultra fine - 11.5–15 µm
Základním znakem vlny je její hřejivost, respektive schopnost zachytávat teplo. To je dáno díky struktuře vlněného vlákna, které obsahuje velké množství výstupků a „kapes,“ ve kterých se zachytává teplo, jenž produkuje nositel. Vytváří tak pocit tepla, který známe z klasických vlněných svetrů. Merino vlna je schopná absorbovat vlhkost v míře až 30 % svého objemu. V porovnání například s polyesterem je to mnohonásobně více. Vlhkost ve vlně se snadno zahřeje, nedochází tak k nepříjemnému, chladivému pocitu při pocení. Dalším důležitým faktorem je antibakteriální schopnost vlny. Je to dáno opět nepravidelnou strukturou vlákna. Bakterie, které se tak snadno množí na dokonale rovném vlákně umělých materiálů jsou zřejmě na vlněném vlákně zpomaleny a nemají tak dostatek živin z potu. Oblečení z merino vlny tak nezapáchá ani při dlouhodobějším nošení.
Silk = hedvábí - vlákno získané ze snovacích žláz hmyzu